Samotné přípravy na tento slavný den začaly již dlouho před 22. 9. Ono bylo potřeba zařídit spoustu věcí. To vám potvrdí každý, kdo již svatbu měl, či se na ni chystá. Poslední týden před svatbou jsme si v práci vzali dovolenou, abychom nakoupili všechny možné zásoby, objednali kytičky, připravili výzdobu galerie atd. Rovněž jsme pokračovali v přípravách našeho svatebního programu. Pro svatebčany jsme si nakonec připravili několik rozptýlení a na všechny nakonec nedošlo. Celý ten den utekl tak strašně rychle pro nás oba, že všechno stihnout nešlo. Ale to vůbec nevadilo. Dokončovaly se svatební noviny a Many dlouho do noci skoro každý den pracovala na prezentaci, která se v sobotu večer promítala přes projektor na zeď stodoly a která sklidila zasloužený aplaus:-).
Velký finiš byl v pátek, kdy se dodělávala zejména výzdoba - slavobrána, květinová výzdoba kolem domu a výzdoba samotné stodoly. Večer již dojeli první svatebčané. Až z dalekých Jínců přijeli Roman se Šárkou. Já odjížděl do Kozlovic po desáté večerní a Many šla spát až po druhé hodině noční. Čas posledního uložení souboru již zmíněného promítání byl v sobotu 1:58! Oba jsme se připravovali na to, že budeme v sobotu ospalí. Naštěstí se to ani moc nepotvrdilo.

V sobotu se mně vstávalo docela dobře. Bylo to asi tím krásným počasím, kterým jsem viděl za oknem. První zádrhel přišel krátce po tom, co jsem se začal oblékat. Několik dní předtím mně byla koupena nová kravata a já najednou nevěděl, jak ji uvázat:-). Zapnul jsem tedy počítač a našel si návod na internetu. Taťka mi poradil nejvhodnější variantu a rovněž nabízel uvázaní. Já si to chtěl ale udělat sám. Tudíž pokud se budete dívat na fotky, možná přijdete na to, že není uzel úplně ideální, protože to je moje práce. Ještě doma jsem dostal dar a blahopřání od Lenky a Libora. V 9:45 jsme již seděli v naším vozítku a s taťkou u volantu jeli na místo setkání naší kozlovsko-myslíkovské skupinky. To se konalo u restauce Ve dvoře. Krátce po desáté přijely i auta z Myslíku v čele s Jirkovým "Helmutem". A pak jsme v naší koloně 5 vozidel vyrazili na Studénku. Téměř na minutku přesně se nám podařilo dojet na dvůr a objet kaštan. Proběhlo krátké uvítání a já si šel pro kytici. Po nezbytné slivovicové štamprli jsem se vydal po schodech do obývacího pokoje, kde na mě měla čekat nevěsta. Byl jsem strašně zvědavý, jak bude vypadat v šatech... a vypadala překrásně. Ještě jsem nikdy neviděl tak Manuelu nalíčenou a načesanou a byl to pro mě malinký šok - v tom nejlepším slova smyslu:-).

Krátce před jedenáctou jsme se v koloně vydali k zámku. Trošku nás zdržela "cikánská žena" se špagátem přes cestu kousek od domu. Trvala na tom, že dítě, které měla v náručí je moje a že další je již na cestě. Docela mě to pobavilo, protože mám čisté svědomí:-). U zámku byla spousta lidí, protože se zde konala jedna svatba za druhou. Jsem rád, že zde přijela i teta Jana s rodinou a bratranec David, kterého jsem už také pěkně dlouho neviděl. Po seřazení dole u vchodových dveří jsme se vydali nahoru do obřadní síně. Samotný obřad byl velmi rychlý a povedl se díky profesionalnímu výkonu všech oddávajících v čele s panem starostou. Nakonec jsme si ještě vychutnali společné vyjití ze zámku a "hromadu" rýže:-). Pak následovalo několik společných fotografií a svatebčané se vydali zpět na "kudlovský" dvůr. A nás čekalo s focením v okolí zámku. Původně jsme žádali o pár fotografií před zámkem, nakonec se pán fotograf tak vžil do své práce, že jsme v parku strávili skoro hodinu. Měl stále nové nápady a Many se u toho všeho moc pěkně smála a vypadalo to, že ji to baví :-). Na tyto fotky - stejně jako na video - si ale ještě chvíli počkáme, díky pracovnímu vytížení pana Šmitkeho. Kolem 13. hodiny jsme již usoudili, že budou mít zřejmě svatebčané hlad, a tak jsme se vydali rovněž k svatebnímu stolu. Po příjezdu jsme se vydali v čele průvodu ke stodole, kde na nás již čekali naši svědci, provedli nezbytné uvítání a sestřička třískla talířem o podlahu. Byla to pěkná pecka a kousíčky talíře se rozletěly do pěkné vzdálenosti. Chvíli nám sebrání všech střepů trvalo, některé si totiž zakrývala - nechtěně - svými šaty nevěsta a Andrejka do již smetených střepů dvakrát kopla.
Po usazení svatebčanů došlo na proslov tatínka nevěsty a na slavnostní přípitek. Poté se začala nosit výborná polévka a druhý chod, které bylo dílem paní kuchařky ....... , která vaří v blízkém hotelu. Myslím, že chutnalo i Lence, která měla speciální vegetariánskou porci:-). Po obědě jsem začal rozdávat naše svatební noviny a chvíli to vypadalo jako v nějaké knihovně. Všichni byli začtení do tohoto našeho výtvoru, a tak se mohli například dozvědět, co nás čeká, kde si mohou zajít na wc atd. :-). Poté jsme se s nevěstou vzdálili a s panem fotografem se procházeli po zahradě a zhotovovali další fota. Opět jsme se trošku do toho vžili, a tak nevědomky zdrželi další část programu, kterou jsme ale neplánovali my. Byl to únos nevěsty a když nás Daniel nevědomky přivedl na louku za galerii, za chvíli se přiřítila zelená felicie combi, z které vyskákalo maskované komando, kterému se nakonec přes chrabrou obranu podařilo unést nevěstu. Na místě mně zůstal jen list papíru se vzkazem z vystřižených novin, na kterém bylo něco o výkupném a souřadnice. Zašel jsem si pro gpsku a mohli jsme vyrazit autem po stopách únosců. Souřadnice nás zavedly do blízké hospůdky, kde mě u personálu čekal další vzkaz a další souřadnice. Po tomto mně odešla baterka v gpsce, a tak mně musel s cestou trošku pomáhat Dan:-). Objeli jsme ještě několik hospod a dorazili až k pohostinství Na kmínku, kde bylo v dobré náladě jak komando, tak jsem zde objevil i svou Manuelku. Za úhradu útraty (250 kč) mně byla vracena:-).
Po příjezdu zpět ke stodole již zde byla zábava v plném proudu. Na parketu se tančilo, na sluníčko byly přeneseny lavičky a většina hostů se vyhřívala zde..... pokračování příště.